V tomto ročníku se u dorostu v Horní Suché udály změny – dlouholetého trenéra Krucinu nahradila dvojice Zedník, Jeziorski. Tato dvojice nevěděla, do čeho jde a postupně se s týmem seznamovala. Nastolila tréninkový řád a dbala na disciplínu, což mělo za důsledek to, že někteří kluci sami tým Horní Suché opustili (např. Srnec, Czechovicz, Petík atd.). Naopak se objevily nové tváře: Hradil, Sobek, Major, Walach atd. Tím vznikla v mužstvu směs hráčů z různých týmů (ČSAD, MFK Havířov, FC Horní Bludovice), kteří si museli k sobě najít cestu. Převládali hráči Horní Suché, nicméně je třeba podotknout, že i přes to za celou sezónu nedošlo k žádnému konfliktu, neboť tito hráči měli jedno společné – chtěli na sobě pracovat a něco dokázat. Tým si zvykal na náročnější tréninky a postupně se učil taktiku (zónová obrana). I když to ze začátku skřípalo, už v přípravě dokázali porazit Petrovice, které postoupily z okresu, což jim vlilo do žil potřebné sebevědomí.
Sušané chytli i začátek soutěže. Vyhrávali nad soupeři ne až tak fotbalovostí, ale spíš elánem, nadšením a chutí vyhrávat. Vyznačovali se ohromnou bojovností a nasazením. Silnou stránkou týmu byly skvěle zahrávané standardní situace. Téměř v každém zápase se z nich dokázali prosadit a byl to mnohdy rozhodující moment daného utkání. Jenže v každém týmu nastanou komplikace. V průběhu sezóny se ukázalo, že někteří hráči nedokážou dostatečně udržet nervy na uzdě, když nejde vše podle jejich představ. S tímto problémem si však trenéři dokázali poradit a určili jasná pravidla, aby se žádné incidenty už neopakovaly. Disciplína byla řazena na první místo.
Podzim se dorostu náramně povedl. Skončil první s čtyřbodovým náskokem na Dolní Lutyni. Měli tedy na jaře co obhajovat pokud si chtěli udržet získanou pozici. K tomu jim měla pomoci zimní příprava. Nutno říct, že někteří hráči tým opustili. Třeba hráč základní sestavy Staviany, který se chtěl věnovat škole a tancování. Také Slijacký a Walach už nechtěli dále pokračovat.  Už tak úzký kádr utrpěl další ztráty. Naštěstí do zimní přípravy nastoupily dvě nové tváře (Miček, Ševčík). Kádr se skládal z 13 hráčů. Tito hráči přistupovali k tréninku poctivě a je třeba říct, že po celý rok se tréninková účast pohybovala kolem 80%.
Součástí zimní přípravy bylo také soustředění, které se náramně povedlo. Hráči se vzájemně poznali a doslova se stmelili. Od té doby působili jako celek a šli za jediným cílem a to postoupit do vyšší soutěže.
Začátek jara působil trochu kostrbatě. Hráči si do hlav vtloukli, že musí!!! vyhrát každý zápas a to jim svazovalo nohy. Nepředváděli hru, které jsou schopni. Naštěstí i tahle příliš velká motivace se podařila trenérům odstranit a Horní Suchá a její herní projev se začal zvedat. Po důležitých zápasech, které se zvládly (Těrlicko, Č. Těšín) byla cítit z mužstva obrovská síla. Klíčový domácí zápas s Datyněmi zvládla Horní Suchá s bravurou a od té doby byla k nezastavení. Drtili soupeře rozdílem třídy a na jejich hru se dalo dívat. Tři kola před koncem se tedy mohl slavit vytoužený postup. Kdo si myslel, že už to dorostenci pro zbytek sezóny zabalí, se pořádně mýlil. Zbývající soupeře doslova převálcovali.
Sezónu lze hodnotit jako velice úspěšnou. Statistiky hovoří za vše: 1. místo, skóre 111:10, ztráta pouze 6 bodů za tři remízy a nepoznání hořkosti porážky. Těžko se tahle sezóna bude někomu překonávat.
Dorostenci Horní Suché se vyznačovali pevnou obranou, atraktivní hrou – zejména útočnou hrou po stranách a skvěle zvládnutými situacemi. Dokázali také překvapivě otáčet těžiště hry a tím rozvraceli obrany soupeřů. Hráli velice disciplinovaně, za celý rok nedostali jedinou červenou kartu. Dokázali, že v okrese byli nejlepší a postup si zasloužili.
Hráči Horní Suché postoupili díky obrovské vůli, tréninkové morálce, disciplíně a hlavně vytvořili velice soudržný tým, který táhl za jeden provaz. Výsledek nepřijde nikdy sám. Dorostence to stálo spoustu dřiny, ale nakonec sklidili zasloužené ovoce. Je třeba před nimi smeknout, neboť to dokázali pouze ve 13 lidech (někdy pomohli žáci). I když byli někdy zranění nebo nemocní, stejně nastoupili k zápasu a podali maximálně možný výkon. Letos je třeba před nimi jedině smeknout.

HODNOCENÍ HRÁČŮ:

Pavel Major (1992) – brankář: Před sezónou přišel z MFK Havířov, kde ho to příliš nebavilo. V Horní Suché ukázal své kvality. Zejména v situaci, kdy jde na něj osamocený hráč, si dokáže poradit. Svůj tým mnohokrát podržel. Jeho slabší stránka je chytání centrovaných míčů. V poslední době ale také zde vykazoval zlepšení.

Michal Vysloužil (1993) – levý obránce: Velmi poctivý levonohý fotbalista, zřejmě nejlepší levý obránce v soutěži. Dokáže i přes svou výšku vyhrát hlavu. Vyniká startem na míč a rozehrávkou. Jeden z velkých talentů Horní Suché.

Jakub Vydiolek (1992) – středový obránce: Před sezónou byl z útoku přeorientovaný na obránce. Vyniká dobrým fyzickým fondem. Velmi platný hráč, který se s míčem nepárá, i když může někdy balon rozehrát. Do všeho vleze po hlavě, odvede spoustu černé práce. Je samá ruka, samá noha. Má svůj styl.

Patrik Garlík (1992) – středový obránce: Kapitán Horní Suché, velmi důležitý hráč. Dokáže stmelit kolektiv a být vůdčím typem. Dokáže ledacos skousnout a hrát i přes bolest. Jeho slabší stránka je obratnost a rychlost. Vyniká ve hře hlavou a důrazem.

Roman Kubjat (1993) – pravý obránce: Vystřídal v sezóně asi nejvíc postů, nakonec zakotvil na pravé straně obrany. Nadějný hráč má skvělou pravou nohu a rozehrávku. Musí na sobě ještě pracovat, má jednu rychlost a chybí mu důraz v osobních soubojích. Skvěle zahrává rohové kopy.

Martin Stoličný (1991) – pravý záložník: Nejlepší střelec Horní Suché, vyniká vytrvalostí, rychlostí a koncovkou. Je třeba mít nad ním pevnou ruku a ukočírovat jeho zkraty. Když se to dokáže, tak je to klíčový hráč.

Dominik Sobek (1991) – střed zálohy: Ze začátku sezóny se trápil, chyběl mu trénink. Pak ale manko dohnal a byl to jeden z nepostradatelných hráčů. Ve středu hřiště odvedl neskutečné množství černé práce. Vyniká poctivostí, důrazem, bojovností a hrou hlavou.

Pavel Hradil (1991) – středový záložník: Nejlepší hráč mužstva, mozek týmu, skromný kluk a největší stmelovatel kolektivu. Je pro každou srandu. Vymyslel pokřik a tleskání před zápasem, kdy soupeřům naskakovala husí kůže. Má vynikající fyzický fond, umí levou i pravou nohou. Má fotbalové myšlení, má málo chyb snad jen hra hlavou.

Marcel Operchalski (1992) – levý záložník: Málokdy vydrží hrát celý zápas, je astmatik. Má kvalitní levou nohu. Neoplývá rychlostí, ale dokáže si v zápase najít svou chvilku a dát gól. Střelec velmi důležitých gólů.

Marcel Rybár (1993) – útočník: Mladý poctivý kluk, dokáže na sobě pracovat. Disponuje dobrým fyzickým fondem. Jeho slabší stránkou je hra hlavou a hlavně start k míči a zrychlení hry. Střelec mnoha gólů. Poslední dobou ukazuje zlepšení v koncovce. Talent Horní Suché.

Michal Ševčík (1994) – útočník: Někdy působí jako dítě. V útoku je velmi nebezpečný. Těžko se ho brání, je skvělý do kombinace a střílí dost gólů. Byla by škoda, kdyby z Horní Suché odešel.

Vítězslav Miček (1992) – pravý záložník: Přišel v zimě, je to velmi platný hráč, skvělý kluk. Musí mít ale natrénováno. K jeho smůle si zlomil v sezóně ruku. Oplývá přímočarostí. V příští sezóně se může stát velmi důležitým hráčem.

Jakub Pietrasz (1994) – pravý obránce: Za poslední půlrok se hodně zlepšil, vyniká pracovitostí a skvěle zapadl do týmu. Potřeboval by víc sebevědomí.

Chrobok, Hradil, Franek nehodnoceni- děkujeme za výpomoc v sezóně.

 

Zpět